Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Výlet z Lázní Kundratice k hamerskému jezeru potěší i seniory a vozíčkáře

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 22. 04. 2022 09:34
  • Cestovní ruch

Sdílet článek

Od Lázní Kundratice až k hamerskému jezeru, známému nejen díky filmu Dovolená s Andělem, vede trasa výletu, vhodného i pro méně pohyblivé turisty. Cesta je ideální pro seniory a osoby pohybující se s holemi; je sjízdná pro kočárky a bez omezení též pro mechanické i elektrické vozíky.

„I v cestovním ruchu je dnes kladen velký důraz na komfort pro návštěvníky, kteří mají nějaký limit, co se pohybu týče. Ne vždy je to možné, zejména u památek bývají bezbariérové úpravy problematické. Trasy a turistické atraktivity, které jsou pro návštěvníky s hendikepem uzpůsobené, rádi propagujeme“, říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Cesta začíná na parkovišti u lázeňského komplexu v Lázních Kundratice a pokračuje po cyklostezce Ploučnice až k Hamerskému jezeru. Délka trasy v jednom směru je 6 kilometrů, převýšení činí pouze 54 metry.

Lázně Kundratice

Lázně Kundratice vznikly jako součást Osečné roku 1881 a patří mezi jedny z nejstarších lázní v Čechách, ve kterých se používá jako přírodní léčivý zdroj slatina. Zakladatelem Lázní Kundratice byl místní podnikatel Josef Schwan, který zde objevil bohatá rašeliniště. V roce 1933 byly lázně považovány za jedny z nejmodernějších v naší republice. Poloha léčebny využívá příznivé klimatické podmínky Ještědského pohoří, které chrání Lázně Kundratice před studenými severovýchodními větry. Krajina kolem léčebny je bohatá na borové lesy, háje, luka a rybníky. Lázně Kundratice poskytují svým hostům procedury, které působí velice příznivě při pohybových onemocněních. Malebné okolí lázní a jejich podhorská poloha s vhodným klimatem příznivě působí na spokojenost pacientů a přispívá ke komplexní lázeňské léčbě. Romantické okolí obce vždy lákalo mnoho návštěvníků. Jedním z nich byla i spisovatelka Karolína Světlá, která do Podještědí zasadila děj několika svých románů.

Hamr na Jezeře

Rekreační obec Hamr na Jezeře se rozkládá se v mírně zvlněné krajině borových lesů při Hamerském potoce, který napájí velké rybníky, především Hamerský, ale i Horecký a Sedlšťský. Tyto rybníky v minulosti zajišťovaly provoz bývalých hamrů. Historie obce se datuje do roku 1322. Na konci 19. století se Hamr stal vyhledávaným letoviskem. Byla zde postavena řada penzionů a vilek, čímž městečko nabylo lázeňského charakteru. Další rozvoj městečka nastal s příchodem roku 1989. Dnes je Hamr na Jezeře vyhledávaným místem, kde lidé tráví dovolenou. Obec obklopuje několik kopců – Hamerský Špičák vysoký 452 metrů s hradem Děvínem, Mlýnský vrch a Chrástenský vrch. Nejvyšším vrchem v okolí je 696 metrů vysoké Ralsko se zříceninou hradu.

Hrad Děvín

Zřejmě na místě staršího hradiště vznikl kolem poloviny 13. století královský hrad Děvín. Václav II. ho roku 1283 daroval Janu z Michalovic. V letech 1359 až 1516 patřil s krátkými přestávkami pánům z nedaleké Stráže neboli Vartenberka. Pak ho koupili Biberštejnové a za nich hrad prodělal velkou renesanční přestavbu. V roce 1645 byl Švédy pobořen a vypálen a tím končí jeho historie. Vlastní hrad tvořila hranolová věž s připojenou budovou paláce. Hradní areál neměl příkopy, dostatečnou ochranu mu poskytovaly strmé srázy. Dolní předhradí bylo dřevěné. Podél zdi vlastního hradu od něj vedla cesta k druhé bráně do horního předhradí, které bylo již kamenné. Třetí branou se procházelo do horního hradu, který chránily bašty. Do dnešních dob se dochovalo poměrně rozsáhlé zdivo, sklepy a hradní studna. V podzemí hradu byla objevena takzvaná Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece. Hrad však není bezbariérový.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky