Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu

archeologie v Libereckém kraji

Jak postupovat, abyste se vyhnuli postihu za nesplnění oznamovací povinnosti?

Ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění (dále jen "památkový zákon") ukládá stavebníkům již v době přípravy oznámit stavební činnost na území s archeologickými nálezy Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Za území s archeologickými nálezy je označeno území celé České republiky. Zákon nestanovuje žádné výjimky z této povinnosti, stanovuje však výši sankce za nesplnění této oznamovací povinnosti, která činí až 4.000.000Kč. Oznámit stavební činnost lze pomocí jednoduchého formuláře zde.

Co je archeologické dědictví?

Za archeologické dědictví jsou považovány veškeré pozůstatky, objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minulých období, jejichž uchování a studium umožňuje vysledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí, a o nichž jsou hlavními zdroji informací vykopávky nebo objevy a další metody výzkumu lidstva. Do archeologického dědictví jsou zahrnuty stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí nacházející se jak na souši, tak pod vodou (viz článek 1 odst. 2 a 3 mezinárodní smlouvy č. 99/2000 Sb. m.s. Sdělení o Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy).

Co je archeologický nález?

Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí (viz § 23 odst. 1 památkového zákona).

Co je archeologický výzkum a jaké má náležitosti?

Záchranný archeologický výzkum (dále jen výzkum) je odbornou archeologickou činností vyvolanou ohrožením či narušením území s archeologickými nálezy. Výsledkem výzkumu je soubor artefaktů (movitých nálezů) a nálezová zpráva (zpráva o výsledcích výzkumu dle dikce ustanovení § 21 odst. 4 památkového zákona), která detailně dokumentuje a interpretuje archeologické situace nenávratně zničené stavební, těžební či jinou činností. Z tohoto důvodu se výzkumem rozumějí veškeré etapy archeologické práce na území s archeologickými nálezy až do stadia nálezové zprávy, tedy vlastní terénní práce (odkryv), provedení úplné dokumentace odkrytých situací, geodetické zaměření plochy výzkumu, evidence a ošetření movitých archeologických nálezů, další zpracování terénní dokumentace podle obvyklého standardu (např. překreslení plánů, digitalizace), dokumentace movitých nálezů včetně jejich případné konzervace, uložení movitých nálezů do vhodného depozitáře, analýza odebraných vzorků (kromě artefaktů také např. zvířecích a lidských kostí, zbytků rostlin, mineralogických materiálů atd.) a komplexní vyhodnocení výsledků výzkumu. Nedílnou součástí výzkumu je i jeho přípravná fáze, tj. terénní průzkum území s archeologickými nálezy podle potřeby (např. povrchový sběr, geofyzikální měření, letecké snímkování), shromáždění informací o starších nálezech z odborných archivů a jejich vyhodnocení.

Citováno z interní normy Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.

Kdo může provádět archeologické výzkumy?

Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav AV ČR. Ministerstvo kultury ČR může na žádost po dohodě s Akademií věd ČR povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, muzeím, dalším organizacím, popřípadě i fyzickým osobám po splnění zákonem daných předpokladů. Tyto oprávněné organizace jsou povinny uzavřít s Akademií věd ČR dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů (více viz § 21, 21a, 21b a 21c památkového zákona).

Kdo platí archeologický výzkum?

Dle § 22 odst. 2 věty druhé památkového zákona je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Jinými slovy řečeno, bude-li fyzická osoba stavět rodinný domek, záchranný archeologický výzkum bude platit organizace (např. muzeum), která jej provádí. Bude-li stavět rodinný dům developer nebo fyzická osoba podnikající pro účely svého podnikání (např. dům s prodejnou), bude náklady na archeologický výzkum hradit developer nebo podnikající fyzická osoba.

Jak postupovat při objevení archeologického nálezu?

O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů a byl například náhodně nalezen, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl.

Komu patří archeologické nálezy?

Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které jsou vlastnictvím této obce, nebo o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky.

Mám při archeologickém nálezu právo na nálezné?

Jde-li o ojedinělý a řádně ohlášený archeologický nález  má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad, a to do výše ceny materiálu; je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Tento odborný posudek si krajský úřad vyžádá v případě drahých kovů u Puncovního úřadu, u jiných cenných materiálů (např. jantar, drahé kameny) u znalce v příslušném oboru. V ostatních případech si vyžádá určení kulturně historickou hodnotu nálezu u Archeologického ústavu nebo u Národního muzea v Praze.

Nálezce má dále právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem (jízdné, telefonické apod.). Tyto náklady musí doložit. O náhradě rozhodne a náhradu poskytne krajský úřad.

Nálezce však musí nejpozději do jednoho roku od nálezu písemně požádat krajský úřad o vyplacení odměny. Nedílnou součástí žádosti musí být uvedeno místo nálezu, datum a nálezové okolnosti.