Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Průzkum na pozemku pro budoucí sídlo záchranky odkryl zbytky lágru

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 09. 11. 2020 17:18
  • Kultura

Sdílet článek

Krajské operační středisko Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje má vzniknout nedaleko lomu v zatáčce Kunratické ulice v Liberci. Před jeho vybudováním toto místo obsadili archeologové, aby provedli jeho odborný průzkum. Pozemek má pohnutou historii; za druhé světové války zde stával koncentrační tábor pro Romy, později lágr pro válečné zajatce. Na průzkum poskytl dotaci ve výši 424.600 korun Liberecký kraj.

„Bylo nutné postupovat při průzkumu s odpovídající pietou. O stavbě sídla záchranky jsem proto hovořila i se zástupci Romských iniciativ. Toto místo nyní poslouží záchraně lidských životů, což v sobě nese zajímavou symboliku. Součástí projektu bude i připomínka zdejší tragické historie,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Výzkum pozemku, kde se nyní nalézá autobazar a vjezd do lomu firmy Ligranit, provedlo archeologické oddělení Severočeského muzea v Liberci pod vedením Petra Brestovanského. Celkem zde odborníci prokopali více než 200 metrů sond. „Za nejvýznamnější považuji odkrytí cihelných podlah a základů domu v severozápadní části zkoumané plochy. Archivní prameny potvrdily, že se jedná o základy baráku bývalého romského koncentračního tábora z let 1941 až 1943. Poté se až do konce války tábor využíval pro internaci francouzských vojenských zajatců,“ popsal výsledek bádání archeolog Petr Brestovanský.

Cihlové podlahy a zbytky obvodového zdiva jsou v dobrém stavu a nacházejí se 1,2 metru pod povrchem, přičemž ve směru na jihozápad se dále zahlubují i více než 3 metry pod zem. Celkové rozměry jsou 35,3 metru x 9,7 metru s přístavbou do tvaru T o rozměrech 10 metrů x 8,9 metru. Přístavba byla o 60 centimetrů výše nad plochou dlouhého baráku. I přes to, že v nedávné minulosti byla část základů necitlivě poničena výkopy pro parovod, hodnotí archeologové objev jako významný a pro dané období jako unikátní.

Z archivních pramenů vyplývá, že zatáčka cesty na Kunratice na tomto místě existovala již v 1. polovině 19. století. Zastavěné území zde až do období druhé světové války neexistovalo. Ve druhé polovině minulého století se sem začal svážet komunální odpad, zbytky panelů a železné konstrukce ze stavby nedalekého sídliště.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky