Źít v Liberci

Kniha Žít v Liberci je souborem osobních vzpomínek autora na předškolní dětství za války na Pražské povstání 1945 v Kyjích na periferii Prahy. Odchod rodiny za otcem lékařem, vyslaným gen. Kutlvašrem, velitelem Pražského povstání do štábu vojenské posádky v Liberci, začal docela novou kapitolu chlapcova života.

Nástup do české školy, skautování, prostředí velkého města pod horami, nový domov u lesa v nejistých podmínkách nové nabyté svobody vnímal chlapec jako dobrodružství, stejně jako hry se zbraněmi „války“ s dětmi ze sběrného tábora Němců za „Kopce“ a řadu podrobně popsaných příhod.

Nástup února 1948 je posuzován dětským pohledem. Stejně charakteristicky přibližuje i několik významných politických osobností Liberce, sousedů a především lídrů obou opozičních táborů, komunistického poslance Jana Haruse, kterého poznal osobně a poslance za sociální demokracii, redaktora dr. Veverky bydlícího nedaleko.

Chlapec pozorně vnímá rozhovory rodičů a vyšetřování teroristického výbuchu v domě pod nemocnicí, kdy se otec, jako kriminalista prvně střetl s StB. Předčasně tak vyspívá a zažívá výklad dramatických událostí ve škole a doma.

Následovalo otcovo zatčení, vyšetřování a soud, stejně jako dlouholeté věznění a život rodiny jako občanů III. řádu. Průběh vojny už popisuje chlapec proměňující se v muže, jako dělostřelec zažívá po tři měsíce dramatické verbování komunistickou vojenskou kontrarozvědkou. Po návratu z vojny pracuje v dělnické profesi, je mu dovoleno dálkově studovat na FF UK i nekvalifikovaně vyučovat. Srpen 1968 ho hluboce zasahuje. Epizodické setkání s Václavem Havlem na ostřelovaném náměstí u liberecké radnice se stane jejich novým tématem, kdy pracuje po 25 letech v jeho prezidentské kanceláři.

Předchází ale nadšeně uvítaná „sametová revoluce“ a funkce mluvčího OF. Po dvaceti normalizačních letech v profesi stavebního dělníka je kooptován do Federálního shromáždění v prosinci 1989. Vyučuje na liberecké vysoké škole, kde působil i jako předseda Akademického senátu, což mu umožňuje zúčastnit se přeměny VŠST v Technickou univerzitu.

Kniha byla psána se záměrem přiblížit čtivou formou autorovy zážitky zejména občanům našeho města i regionu. Podat převratné dějiny druhé půle minulého století jako obhajobu demokratického systému a tradičních evropských hodnot.