Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

V polské Karpaczi promluvili zástupci Libereckého kraje. Diskutovali o uhlí, železnici, kultuře i pandemii koronaviru  

Mgr. Filip Trdla

tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu

  • 10. 09. 2021 09:03
  • Rozvoj

Sdílet článek

Jak funguje česko-polsko-německá přeshraniční spolupráce mezi jednotlivými regiony? Které změny v přemýšlení těchto zemí způsobila pandemie koronaviru? Kde se skrývá největší potenciál soužití mezi Čechy, Poláky a Němci v oblasti kultury, dopravy či ekonomiky? Na to v rámci panelových diskuzí odpovídali 7. a 8. září na ekonomickém fóru v polské Karpaczi i političtí představitelé Libereckého kraje. Pozvání přijali hejtman Martin Půta, náměstkyně Květa Vinklátová a člen krajské rady Jiří Ulvr.

„Jsem moc rád, že jsem se mohl ekonomického fóra v polské Karpaczi zúčastnit. Seznam pozvaných hostů byl od samého začátku zárukou kvalitní diskuze nad mnoholičnými problémy, které řeší všechny regiony. Jako člověk žijící celý život nedaleko hranic s Polskem a Německem vnímám o to intenzivněji naše vzájemné vztahy a jsem moc rád, že jsou našimi sousedy právě ti, se kterými se vždy snažíme najít společnou cestu a řešení. Kromě jiného nás pojí sympatie a přátelství. Pevně věřím, že naše spolupráce se bude i nadále rozvíjet a přinese do našich životů mnoho užitečného,“ uvedl hejtman Martin Půta.

Právě nejvyšší politický představitel Libereckého kraje Martin Půta se zapojil hned do prvního diskuzního panelu společně se saským předsedou vlády Michaelem Kretschmerem, maršálkem Dolnoslezského vojvodství Cezarym Przybylskim, ředitelem polského Institutu pro regionální rozvoj Maciejem Zatheyem, generálním ředitelem společností Lausitz Energie Bergbau AG a Lausitz Energie Kraftwerke AG Helmarem Rendezem a také se členem Evropského výboru regionů a místopředsedou Asociace evropských hraničních regionů Pavlem Brandou.

Diskuze přinesla množství různorodých témat, a to od vzájemné spolupráce přes energetickou transformaci až k lepšímu a rychlejšímu vlakovému propojení mezi jednotlivými zeměmi.

„Můžeme mít různé pohledy na to, kdy by měla těžba hnědého uhlí skončit a jakým způsobem se to podaří. V budoucnu se hledání, a nakonec i nalezení vhodných řešení nevyhneme, a to jak v celé Evropě, tak i u nás v Trojzemí. Důležité bude v tomto ohledu propojení mezi vědeckými institucemi a univerzitami. Měli bychom společně hledat takové kompromisy, které nás spojují, nikoli rozdělují,“ podotkl hejtman Martin Půta k tématu energetické transformace.

Dlouhodobou snahou Libereckého kraje je zkvalitnit přeshraniční spojení celého regionu Trojzemí, zařadit železniční trať Zhořelec–Liberec–Praha do Transevropské dopravní sítě TEN-T Comprehensive Network a obecně také zlepšit kvalitu vlakové dopravy. „Před námi je dlouhá cesta k elektrifikaci a k propojení železničních sítí. Je to potřeba například na trase z Drážďan do Žitavy a dále přes Liberec až do Prahy a samozřejmě i dalším směrem z Liberce do Zhořelce. Napomůže to ekonomice v jednotlivých oblastech a můžeme přemýšlet i o napojení vlakových sítí až k polským přístavům na severu. Změna pohonu v silniční dopravě dle mého názoru povede k větší koncentraci zboží na železnici. Myšlenkami na vhodné alternativy a moderní železniční síť propojující celou Evropu bychom se tak měli i nadále co nejusilovněji zabývat,“ dodal hejtman Martin Půta.

Druhý den konference se ke slovu dostala také náměstkyně pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu Květa Vinklátová. V rámci diskuzního panelu na téma kultura jako nástroj rozvoje polsko-české spolupráce pohovořila společně s koordinátorkou mezinárodní spolupráce Českého literárního centra Michalou Čičvákovou, místostarostkou Kutné Hory Silvií Doušovou, polským historikem Edwardem Czapiewskim a místostarostkou Karpacze Kamilou Cyganek.

„Ekonomické fórum přineslo řadu témat a několik také v oblasti kultury. Zajímavá pro mě byla panelová diskuze týkající se managementu kulturních organizací a také přeshraniční spolupráce v kulturní oblasti. Naši sousedé řeší velmi podobné otázky a pro obě strany je přínosem, pokud můžeme diskutovat různé přístupy k řešení problémů,“ okomentovala Květa Vinklátová, náměstkyně pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.   

Dopady koronavirové krize na regiony, přeshraničními projekty a potenciály vzájemného soužití se zaobíral další diskuzní panel, kterého se zúčastnil Jiří Ulvr, člen rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova. Jeho protějšky byli emeritní ministr průmyslu a obchodu České republiky Jan Mládek, ředitel náchodského jednatelství Krajské hospodářské komory František Molík a místopředsedkyně výboru pro kulturu, vědu a vzdělávání Dolnoslezského vojvodství Teresa Zembik.

„Pandemie koronaviru měla zásadní dopady na naše vzájemné vztahy. Nemožnost potkávat se, řešit osobně různorodá témata a hledat kompromisy nás zastihla nepřipravené. Přesto jsem rád, že po této vynucené pauze můžeme opět navázat na to, co jsme společně budovali bezmála tři desítky let,“ pronesl Jiří Ulvr, člen rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

V polském horském středisku Karpacz se ekonomické fórum konalo ve třech dnech, a to konkrétně 7.–9. září. Jednalo se již o 30. jubilejní ročník. Pozvání přijalo na 4.500 hostů z více než pěti desítek regionů, krajů a obcí. Pravidelně se zde setkávají i předsedové vlád, ministři, představitelé sociálně aktivních skupin, velkých firem, vědečtí a kulturní představitelé a také mezinárodní média.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky